úterý 26. července 2011

Skákání ve vlnách, pivo za 15Kč a šílené opice – jednoduše Langkawi

Je zde deset hodin večer a přibližně před hodinou jsem vstala. Dneska byl velmi náročný den a k tomu jsem ještě maximálně nedospaná z výletu na ostrov Langkawi. Téměř všichni stážisté jsme se rozhodli, že o jednom víkendu tam vyrazíme na výlet. V pátek jsme měli ještě práci a stážisté z druhého projektu dorazili až v šest hodin večer, tak jsme uznali sobotu, neděli a volné pondělí jako nejlepší dny na dovolenou. Všechno jsme si zařídili dopředu – hostel, pozjišťovali jsme dopravu. V sobotu jsme museli vyrazit velmi brzo. Z domu jsme vyjížděli už v sedm, abychom stihli trajekt v devět. Jakmile jsme dorazili na místo, kde se kupují lístky na trajekt, tak nás čekalo nemilé překvapení. Nejenže nebyla volná místa na trajektu, ale zároveň stál trajekt 2x tolik, než jsme očekávali. Důležité pravidlo zní: „Nikdy nevěřte Malajcům, když s nimi mluvíte po telefonu.“ Nakecali nám, že volná místa jsou pořád a cena jedné cesty je 35 ringgitů, což je cca 200Kč. Namísto toho stála jedna cesta 350Kč. Nechtělo se nám čekat na další trajekt, který jel až odpoledne, tak jsme si pronajali autobus, který nás za cca 1,5hodiny odvezl do dalšího města, kde jsme přesedli na trajekt, který jel už jen 1,5hodiny. Cena byla v podstatě stejná jako trajekt. Samotná cesta trajektem byla hodně zajímavá. Sedadla jsou v uzavřeném prostoru, takže nemůžete na palubu. A nejhorší věc je, že teplota klimatizace byla nastavena na 16 stupňů. Zamotala jsem se do všeho oblečení, které jsem měla, dokonce i do ručníku, ale stejně jsem měla ledové nohy i ruce.

Okolo jedné jsme dorazili na hotel. Velmi hezké ubytování po 4 lůžkách. A s klimatizací!!! Takže jsem se krásně vyspala, aniž bych se furt potila. Dokonce jsem použila i přikrývku po měsíci a něco. Zašli jsme na oběd a na celé odpoledne jsme vyrazili na pláž. Na Langkawi je jedna blbá věc a to ta, že tam nejsou autobusy. Pouze taxíky a vany na pronajmutí, které jsou mnohem dražší než autobus. Jelikož nás bylo 17, tak jsme si vzali van pro 12 lidí a pronajali jsme si auto pro zbytek. Je tu hodně složitý proces, aby vám vůbec půjčili auto. Musíte ukázat platný mezinárodní řidičák, kde je napsáno, že umíte jezdit po levé straně silnice. Po asi půl hodině cesty jsme dorazili na pláž, kde jsme se koupali v neuvěřitelně přímené teplé vodě. Písek neplaval ve vodě, takže jsem neměla plné plavky písku, což mě dost potěšilo oproti minulému koupání. Pláže byly plné palem, čistého písku a čisté vody. Strávili jsme tam několik hodin, blbli, fotili a tak. K večeru jsme zašli na pivko do místní restaurace. Langawi ostrov je duty free zóna, takže se tu dá pivo v restauraci koupit za 3 ringgity, což je cca 16Kč a v obchodě za 1,5 ringgitu, což je 8Kč. V ostatních částech Malajsie stojí pivo cca 8 ringgitů, což je cca 45 Kč.

Krásně jsem se vyspala, i když ne moc dlouho, a v neděli brzo ráno jsme vyrazili na výlet lodí. Objednali jsme si výlet malou lodí na 4hodiny, která nás bude vozit po různých ostrovech. Cesta z přístavu do první zastávky trvala cca 30min. Opravdu krásný pocit, když se řítíte plnou rychlostí v malinké loďce. Řidič nám řekl, že máme hodinu na tento ostrov. Pobyli jsme na pláži, kde byla neuvěřitelně průhledná voda a nádherný výhled na moře. Naše druhá zastávka byl ostrov, kde jsme mohli pozorovat orly. Orel je symbol ostrova Langkawi, protože je jich tu opravu hodně. Jsou šíleně velcí a nádherní. Naše třetí zastávka byl ostrov, kde se nacházelo sladkovodní jezero. Řidič nás vyhodil a měli jsme další hodinku na procházku. Hned první věc, co mě udivila hned na molu, byly opice. Opice velké asi tak po kolena a menší se mi pohybovaly tak 20 cm od mých noh. Jsou docela oprsklé. A hlavně nenažrané. Na ostrově je mnoho cedulí s tím, že se nesmí krmit opice, ale přesto to lidi dělají. Pak se nemůžou divit, že opice skáčou po lidech a kradou jim tašky. Jedna naše holčina si dávala sušenky do kabelky a jedna opice se s ní začala přetahovat o její tašku. Sílu teda měla pořádnou. Po 15 min jsme došli k jezeru, které bylo moc krásné. Obklopené nádhernou přírodou. Dokonce jsem potkala i Francouze, tak jsem si procvičila i svůj druhý cizí jazyk. Už se nám uchyloval konec hodiny, tak jsme šli na molo, ale chytl nás šílený slejvák. Začalo tak pršet, že jakmile jen trošku polevilo, tak jsme hopsli do loďky a řidič v plném dešti jel až k přístavu. Ono to docela i bolí, když jedete tak 80km/hod a kapky deště vám střílejí do obličeje. Ale byla to docela i sranda, protože jsme pak byli všichni mokří od hlavy až k patě. Když jsme dorazili na hostel, abychom se převlékli a najedli, nejhorší věc byla, že v hostelu oblečení neschne. Takže jsme následující den a půl chodili permanentně ve vlhkém oblečení. Odpoledne jsme se poflakovali po obchodech a restauracích. Stala se nám hodně zajímavá historka. Jedna holčina ztratila svou kabelku v obchodě s kabelkami. Hledali jsme tu kabelku tak hodinu, až pak přišla paní prodavačka, že ji našla v jiném patře. Tak jsme si oddychli, že jsme nemuseli lítat po policii nebo blokovat platební karty. K večeru jsme na pokoji otevřeli pár piv a kecali. Jelikož nám piva došla, tak jsme do noci seděli v místní restauraci.

V pondělí jsme si na ráno objednali na 4 hodiny van a procestovali zbytek ostrova. Jeli jsme se podívat na místní vodopády, které jsou překrásné. Mohli jsme se tak i koupat, ale voda je tam opravdu ledová. V moři je to lepší, tam je teplota tak 30 stupňů. Podívali jsme se také na pláž s černým pískem. Popravdě to vypadalo, jako by někdo polil pláž naftou. Ale prý je to nějaký přírodní úkaz. Zbytek dne jsme strávili na pláži, kde jsme skákali ve vysokých vlnách nebo lenošili na pláži. Okolo páté nám jel trajekt zpět do Penangu. Tentokrát jsme si ho objednali už v sobotu. Za 3 hodinky cesty jsme byli už v přístavu, sedli do autobusu a okolo deváté už začali s přípravou na další exhibici na škole, která nás čekala.

Výlet na Langkawi byl moc krásný a jsem moc ráda, že jsme tam jeli. Je docela zajímavé, že už za týden a půl mi končí stáž. Přesně touhle dobou za 3 týdnu už budu sedět ve vlaku směr Šenov u Ostravy. Nějak moc rychle to utíká a to mám před sebou ještě procestování opravdu CELÉ Malajsie.

Žádné komentáře:

Okomentovat