V pondělí jsme měli docela volno. Akorát k večeru jsme museli být na hostelu, abychom se připravili na exhibice na střední škole. Nechtělo se nám zůstat doma, tak jsme se rozhodli, že půjdeme na výšlap do národního parku. Vstávali jsme už v sedm hodin. Šlo nás celkem šest. Sedli jsme na bus a dojeli k vchodu do národního parku. Museli jsme se registrovat, aby se vědělo, kdo všechno je v národním parku, neboť se v osm večer zavírá. Je nutné se také podepsat, když se vrátíte. Museli jsme si vzít pohodlné oblečení a boty a hlavně spoustu vody. Ten den bylo nádherně. Obloha úplně bez mraků, což ale znamená neskutečné vedro. V národním parku jsou 2 trasy. Než se dojde na konec jedné trasy, tak to trvá přes 2 hodiny tam a 2 hodiny zpátky. Jedna trasa je cca 4,5km. Na trase je mnoho zajímavých konečných zastávek, tak si lidi mohou vybrat svůj konečný cíl. Můžou se projít jen na hodinku. My jsme se rozhodli, že půjdeme po první trase skoro podél pláže a naše prozatímní cílová stanice bude tzv. Opičí pláž, a pak se uvidí. Musím říct, že cesta národním parkem není žádná pohodička. I když bylo dopoledne, bylo cca 30 stupňů a trasa vedla přes mohutné kmeny stromů, kameny, museli jsme občas i slaňovat. Cesta je v průměru rovná, ale kvůli kamení a stromů pořád šplháte nahoru a dolů. Po asi 30min tůry jsem byla zpocená od hlavy až k patě. Potkali jsme spoustu opiček, které na nás udiveně koukaly, viděla jsem spoustu ptáků a brouků a opravdu gigantické mravence. Když jsme dorazili na Opičí pláž, otevřely se nám oči nádherou. Pláž byla nádherně čistá s palmami se spousty krabů na pláži. Posbírala jsem i nějaké mušličky. Dvě holčiny byly už moc unavené, tak se vrátily. Celkově nám trasa sem trvala cca 1,5hod. Rozhodli jsme se pokračovat až k finálnímu cíli této trasy, což byl maják na kopci ve výšce 300 m.n.m. Byla to neuvěřitelně těžká trasa a speciálně proto, že začalo být poledne, což je nejhorší období dne. Museli jsme vyšlapat tak tisíc podivných schodů různých tvarů a velikostí. Trvalo nám to tak cca 45 tam dojít. Nakonec jsme došli k bílému majáku. Museli jsme se zout a vyšli jsme až na vrchol majáku, kde na nás čekal překrásný výhled na moře a zbytek ostrova. Nechali jsme se ovívat větrem. Pak jsme podepsali návštěvní knihu a vrhli se na cestu zpátky. Šli jsme šíleně rychle. Nasadili jsme rychlé tempo a za 1hod 40min jsme byli u vchodu do národního parku. Musím říct, že jsem během této tůry vypotila minimálně 2litry potu. Ale musím říct, že to byl opravdu nádherný výlet plný akce a nádherných míst. Včera jsem šla spát velmi brzo a tak unavená jako včera jsem dlouho nebyla. Ušla jsem asi 9km ve 40°C a překonala 300 m.n.m. v pravé poledne. Místní AIESECáři mají pro nás připravenou rozlučkovou párty na konci stáže na konci druhé trasy, kde je krásné jezero, tak se těším, že projdu všechny přístupné trasy národního parku.
Žádné komentáře:
Okomentovat