Pátek byl ve znamení posledního pracovního dne. A jelikož to byl poslední pracovní den, museli jsme si všichni stážisté připravit prezentaci naší země pro studenty střední školy. V pátek jsme totiž měli Global Village. Byla docela jiná než ta, kterou jsme měli na vysoké škole. Celkově jsme měli asi 16 představení. Tyto představení nebyly moc o povídání, ale o představování kultury v podobě tanců, zpěvu, videí, atd. Rozhodla jsem se, že nebudu dále tancovat polku a vyberu něco, kde se můžou zapojit i studenti. Na internetu jsem našla videa s folklórními písničkami a tanci a našla jsem tanec, kde tancují spolu holky na písničku Čerešničky. Nevěděla jsem totiž, jak to chodí s dotýkáním žen a mužů při tanci v Asii. Není to moc časté. Kamarádka z Německa mi dělala partnerku. Den před Global Village jsem trénovala taneček se svými studentkami. Přihlásilo se ke mně 9 lidí, což mě mile potěšilo. Rozdělila jsem si je do dvojic a šlo se na věc. Docela jim to šlo. Na oplátku mě thajské studenty učily thajský tanec. Musím říct, že jsem na to dost levá. Při thajských tancích se musíte pořád soustředit na pohyb prstů a na polohu nohou. Nohy by jakž takž šly, ale ty prsty, to se nedá pořádně ani pochopit, natož předvést. Když na Global Village přišla řada na mé vystoupení, mé studenty se nemohly dočkat. Byla jsem oblečená do národních barev. Vzala jsem si bílou dlouhou sukni, modré tričko a upletla jsem si dva copánky, které jsem svázala 2 červenými stužkami.
Před začátkem představení jsme všichni dostali dáreček od školy jako poděkování za vzdělání studentů. Také jsme dostali dort. Na konci celé akce jsme zpívali společně písničku a pak se všichni loučili. Stážisti brečeli, dokonce brečeli i studenti. Je to opravdu zvláštní, že už vše skončilo. V pátek večer jsme měli rozlučkovou párty na bytě. Hrála jsem topálky (soutěž v pití piva) v malajském stylu. Mají tedy pěkně blbá pravidla. A především nepijí pivo, ale sójové mléko a nějakým růžovým sirupem. Pak jsme si povídali a byla jsem ráda, že jsem šla ve tři spát.
Sobota byl poslední den v Penangu. Někteří stážisté už odjeli v sobotu ráno. Okolo deváté jsme vyrazili na výlet. Šli jsme do národního parku, kde jsme přes hodinku šli skrz tropický prales, až jsme došli k naprosto krásné pláži. Pobočka si pro nás připravila grilovací párty. Leželi jsme tak 2-3 hodinky na pláži, koupali se, opalovali a já jsem se maximálně spálila. Pak jsme v takové polní kuchyňce grilovali párky, kuřecí kousky a zeleninu. K večeru jsme si vzali loď a svezli na naše počáteční místo. Dorazili jsme na hostel okolo šesté a začala jsem se balit. Když jsem přijela do Malajsie, měla jsem 23 kg, a tak čtvrtinu volného kufru. Teď mám kufr nacpaný a snad nepřesahuje 30 kg. Když tak obětuju nějaké šampóny a krémy. Večer jsme nostalgicky šli do naší oblíbené indické restaurace, kde jsem si dala svůj oblíbený naan (placatý chleba) a kuřátkem. Když jsme před půlnocí dorazili na hostel, začalo mi být smutno. Napsala jsem všem stážistům psaníčka na rozloučenou a se všemi se rozloučila. Šla jsem spát snad až okolo čtvrté. A už je to tady, opustila jsem ostrov Penang.
Žádné komentáře:
Okomentovat