Vstávali jsme už v sedm ráno, abychom vyrazili co nejdříve do Johor Bahru. V hostelu jsme se rozloučily s Howardem, stážistou z Taiwanu, který jel do Kuala Lumpur, a pokračovaly jsme v naší dámské jízdě. Došly jsme s těžkým kufrem na stanici metra a čekaly na prázdnější metro, což nebylo možné, protože každé metro bylo neuvěřitelně plné. Jely jsme metrem na 4 zastávky na druhou stranu, kde už v metru nebylo tolik lidí. Vystoupily jsme z metra a Saga ztratila jedno kolečko u svého kufru. Nemohla ho táhnout, tak si musela vzít taxíka. Dorazila na stanici dříve, koupila si lístek do Johor Bahru. Na nás v autobuse už nezbylo místo, tak jsme jeli jinou společností. Autobus jezdí do Johor Bahru každých 10min. První zastávka byla na celnici v Singapuru, kde jsme se musely odhlásit ze Singapuru, poté jsme vzali opět náš bus a dojely k hranicím s Malajsií. Tam jsme s Monikou čekali na Sagu. Hodinu se nikde neobjevila, tak nám bylo divné, kde je. Nevolala, nic, tak jsme nevěděly, co se mohlo stát. Poté mi volala Ee Mei, což je naše projektová manažerka, která mi řekla, že Saga čeká na autobusové stanici v Johor Bahru, což je strašně daleko. Zjistily jsme s Monikou, že jsme odbočily do špatné haly a že jsme musely nastoupit do našeho busu ještě jednou. Konečně jsme dorazili na správné autobusové nádraží a koupily si lístek do Mersingu. Naštěstí měli volná místa. Čekaly nás 2 hodiny jízdy busem.
To tedy byla jízda. Řidič to svištěl tak 130km/h po ne moc rovné a hrbolaté cestě. Jedna paní přede mnou pořád zvracela, tak jsem si dala svou MP4 na plné pecky, abych to nemusela slyšet. My jsme zvyklí vidět podél cest spoustu stromů nebo jehličnanů. Tady to jsou samé palmy. Ale takové nižší. Hodně zvláštní výhled z okna busu. Okolo 16:30hod jsme dorazily na autobusové nádraží do Mersingu. Byla tam jediná cestovní agentura, která prodávala lístky na trajekt. Zjistily jsme, že nám právě ujel poslední trajekt a musíme nocovat v Mersingu. Paní z cestovky byla velmi hodná. Koupily jsme si u ní už i lístek do Kuala Lumpur na sobotu a dokonce nám doporučila lepší pláže s levnějším a hezčím ubytováním na Tiomanu. Poté nám doporučila dobré hotely v Mersingu, kde můžeme strávit noc. Byla jsem velmi překvapená, že trajekt (cesta tam i zpátky) stojí 420,-. Jsou to 2 hodiny cesty a stojí nám to těsně u našeho hostelu. Ubytování máme na 2 noci v luxusním bungalovu na pláži jen za 150Kč/noc a šestihodinová cesta do Kuala Lumpur nás stála jen 180Kč. Ty ceny jsou tu opravdu překvapující.
Když jsme všechno nakoupily, Sagga šla do obchodu koupit si nový kufr. V cestovce si přebalila věci ze starého do nového kufru a vyrazily jsme směr hostel. Nebylo to daleko, jen pár minut chůze. Naštěstí měli volný třílůžkový pokoj za dobrou cenu. Rozhodly jsme se vidět něco v Mersingu, když už tu trávíme noc. Město to není nějak zvláštní. Mají tady pár malých chrámů, ale jinak nic moc zajímavého. Pár pouličních obchodů a to je vše. Ale když už jsme tady, tak jsme nafotily spoustu fotek. Zašly jsme na večeři do indické restaurace a teď už si zahřívám pelech v hostelu. Zítra vstáváme už před šestou, abychom stihly první trajekt v sedm. Tiomane, těš se na nás!
Žádné komentáře:
Okomentovat